Nevím..)

31. ledna 2013 v 14:22 |  My life...
Tak nějak je tu poslední dobou věc, že lidi, které znám narazili na můj blog a i ho čtou.
Neříkám, že mi to vadí, ale najednou mám pocit, že není bezpečné sem psát cokoliv, cítím se trošku omezeně.
Teď se mi nabízí otázka.. Svazovat se tím, že to někdo z nich přečte, nebo si za každou cenu stát za svým názorem?
Radši bych to druhé, ale asi se bojím reakcí, nebo toho, že někdo něco špatně pochopí.. Snad ne :)
Možná bych toho mohla využít jako cestu k tomu, říci jim věci, které se bojím řict do očí.
Takže Andy. Pokud tohle budeš číst, chci se ti omluvit za to, co jsem udělala. Věř mi, že mě mrzí, že ve mě vidíš konkurentku, že jsem tě asi jako kamarádka zklamala. Ale říká se, že srdci neporučíš a asi to tak vážně bude. Já to v sobě nemohla dál dusit. Byla si na mě naštvaná, že jsem ti to neřekla, ale já neměla v úmyslu to říkat nikomu. Ale pak mi asi došlo, že to prostě říct musím. Asi nemám omluvu, a ačkoliv mi tvrdíš, že je i přes to všechno v pořádku, vidím na tobě, že není. Asi jsem sobecká, ale bez boje se nevzdávám. Prostě mi na něm vážně záleží. Ať se rozhodne jakkoliv, chci tu dál být pro vás pro oba, a doufám, tu budete dál i vy pro mě :)
Přes to všechno co se děje si připadám odsunuta na vedlejší kolej. Mě nikdo nenabídne, jestli bych nešla ven.. Trošku mě to mrzí, když už pátý den sedím doma a ještě pár dní budu. Jo, v sobotu dopoledne jdu na chvíli s Andy, ale co je jedno dopoledne v celém týdnu nic nedělání.
A zase si stěžuju.. Heh, jsem hrozná já vím :)

*jsem ráda, žes to četla, i když jsem to asi nečekala, děkuju..*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama