Hope That I Dont Fall In Love With You

19. července 2015 v 19:05 |  My life...
Pro vaši informaci, tenhle článek píšu už od čvrtka, takže potlesk, že jsem ho konečně dopsala.
Mám se fajn, je mi skvěle. Občas v životě zjistíte, že je strašně super mít čas pro sebe. Ono, já to vlastně tušila celou dobu, ale ať jsem se snažila, jak jsem chtěla, stejně jsem ten čas neměla. Takže jsem šťatná, ale. Vždycky to má své ale. Něco mi chybí. Taková ta jistota, že máte někoho, komu na vás záleží, víte, co myslím.

Hele, jak to tak říct, já jsem šťastná. Věčně se s někým válím u vody, dnes jsem trajdala po Praze, příští týden jedu do Berlína. Chodím běhat, na inliny a tak. Ono já si svým způsobem nemám na co stěžovat, jenže mě tolik věcí mrzí.
Nesnáším, když ze mě někdo dělá krávu. A nesnáším, když si někdo myslí, že budu skákat, jak on píská. Víte, je hezký, že vám někdo napíše, že se uvidíte, ale víc fajn by bylo, kdybyste se teda vážně viděli. Miluju věty stylu Hele, tak já si na tebe udělám čas. Jo ty máš čas jen večer? To se mi nehodí. Sorry, ale kdo se chce vidět, tak se prostě přizpůsobí, když tu možnost má. Já vážně nejsem ničí hračka nebo tak něco.
Představte si, že se někoho každou chvíli ptáte, proč nejde ven se svými kamarády. Už si prostě připadáte jak idiot. On vám pokaždé řekne, že se mu nechce. Jako fajn, nikoho do ničeho nenutím, taková nejsem. Ale pak samozřejmě vypadám jako ta kráva já, protože samozřejmě s nima nechodil kvůli mě. Proč jinak taky. A myslíte, že to tyhle lidi popřou? Ne, lidi jsou svině, a vždycky je jednodušší shodit vinu na druhé.
Mám kolem sebe spoustu úžasných lidí, ale svým způsobem je mi to k ničemu. Ti lidé si tím neprochází, nejsou vy a každý musíme dělat svá rozhodnutí za sebe. Mám tři možnosti a nevím, kterou zvolit. Jenže pokud se nerozmyslím sakra rychle, tak o ně přijdu. Život je boj a unáhledná rozhodnutí mohou zlikvidovat náš život. Jenže občas není jiná možnost, než riskovat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Linda Mamerria Linda Mamerria | Web | 19. července 2015 v 23:36 | Reagovat

Neustále jsem se v životě snažila najít tu SVOU cestu, najít si přátele a bavit se. Jenže jak šel čas, zjistila jsem, že je to otrava. Lidi mě nebavili, byli problémoví a nebyli to opravdoví přátelé. Nechala jsem je jít a stále nechávám (je to těžké), ale ti opravdoví a skvělí lidé ke mě přišli sami. Nemusela jsem nic hledat. Ono se to vyřešilo :-). Všechno se vlastně nějak vyřešilo. Jde jen o to to přijmout (ale tohle mi napsat někdo před 4 lety tak ho zabiju :D )
Jsem ráda sama :-). Jsem tu na světě totiž hlavně pro sebe.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama